Jak dlouho už sbíráš zkušenosti v TietoEVRY a proč sis zvolil zrovna tuto společnost?

Své první dva kariérní roky jsem tady strávil jako Java developer a v průběhu dalších osmi let jsem pracoval pro IT společnost IDC, kde jsem se vypracoval z pozice vývojáře až na manažerskou pozici a dohlížel jsem na ostatní Teamleadery. Chybělo mi ale programování a časem jsem se vrátil do TietoEVRY, kde jsem nyní už čtvrtým rokem na pozici Lead Software Developer.

Můžeš nám prosím nastínit, jak vypadá tvůj běžný pracovní den, coby Leadera SW developmentu?

Ani moje stávající pozice se neobejde bez jistých manažerských povinností, které se k ní vážnou, a kromě programování v Javě řeším i jiné záležitosti. Vesměs denně řeším projekty se zákazníky, plánuju práci pro náš tým a prokládám to přípravou prezentací na konference a různá školení.

Na jaké programovací jazyky, kromě Javy, se ještě zaměřuješ?

Co se týče frontendu, tak dělám ještě v Angularu, Reactu nebo čistém Javascriptu. Občas použiju taky Python nebo C#, v závislosti na projektu. Všechny programovací jazyky se mi při práci nějakým způsobem prolínají, třeba pokud potřebuju rychle zpracovat nějaká data a není nutné k tomu vyvinout Java aplikaci, tak si vytvořím jednoduchý skript v Pythonu, se kterým si vystačím.

Během své kariéry už jsi jistě pracoval na spoustě projektech. Který z nich ti nejvíce ovlivnil přístup k tvé práci?

Je to různé, na jednom projektu jsem se více naučil Angular, na druhém zase Amazon WebServices. Koneckonců i projekty, které se nezdařily, jak měly, mi daly lekci. Mám rád Cloudové projekty a konkrétně práce na Amazonu mě hodně bavila. I můj první a zároveň velký projekt v Tietu pro skotskou banku mě hodně bavil.

Měl jsi někdy naopak projekt, který se ti nesnadno plnil?

Nemůžu tvrdit, že by se mi celý projekt nesnadno plnil, ale občas bývá obtížná komunikace ohledně zadání projektu, a když ze začátku tým nemá dostatek informací, se kterými by mohl efektivně pracovat, tak se první naprogramované počiny většinou musejí celé překopat. Dnes upřednostňujeme mikroservisy a ty nám rozdělují práci na mnoho menších kousků, to se v tom potom člověk snadno ztrácí. Některé nové projekty bývají přirozeně náročnější. Ale i tím se člověk učí, takže nemůžu říct, že bych měl nějakou vyloženě špatnou zkušenost.

Co momentálně vnímáš jako největší brzdu při své práci?

Nemyslím si, že by mě nebo můj tým něco konkrétního brzdilo, pokud se budeme bavit o práci s technologiemi. Co se týče našich projektů, tak toho až tolik není. Cloud se vyvíjí pořád a některé technologie sice nejsou úplně dospělé na to, aby se daly použít, ale k tomu co naši zákazníci potřebují, nám současné technologie bohatě stačí. Často tam ale hraje roli spíše lidský faktor a nedostatečná komunikace. Pokud spolu lidé nekomunikují nebo zadání není dostatečně konkrétní, tak může dojít k nepochopení a zákazník má třeba nereálná nebo jiná očekávání toho, co má být výsledkem projektu. V případě našeho týmu to tak není, nastavili jsme si komunikaci tak, abychom si všichni rozuměli.

Můžeš nám nastínit, na co se můžeme ve tvé prezentaci na meetupu těšit?

Bude zaměřená na novinky v Javě 8 a pokusím se je účastníkům představit v trochu jiném světle tak, aby je mohli využívat při práci správně a co možná nejefektivněji. Taky dále ukážu pár věcí, které nejsou úplně známé a mohou usnadnit práci. Potom třeba i v Javě 14 jsou pěkné nové nástroje, které usnadní programování, o tom se taky trochu rozpovídám.

Děláš takové prezentace nebo školení často?

V rámci TietoEVRY jsem vedl kurz Java Bootcamp pro začátečníky, který na jaře skončil, ale na letošní podzim připravujeme další. Prošli jsme s účastníky úplnými základy a v podstatě jsme je přichystali na produkční použití. Taky jsem přednášel loni v Praze na konferenci Java Days, měl jsem i přednášky o GDPR, učil jsem na vysokých i středních školách. Vzhledem k vytížení na zákaznickém projektu ale bohužel více než pár prezentací za rok nezvládnu.

Článek “I projekty, které se nezdařily, jak měly, mi daly lekci,” říká Pavel Mlčůch se nejdříve objevil na Vývojářem kdekoliv.

Ahoj Tome, na čem aktuálně pracuješ?
Ahoj, v TietoEVRY teď pracuji na projektu pro dánského telekomunikačního operátora, kde vyvíjíme novou platformu, která by měla pomoci s reportingem a vizualizací dat. Baví mě, jak je projekt dynamický. Stále se učím něco nového, jsem přímo v kontaktu se zákazníkem a pracuji s moderními technologiemi. Díky projektu jsem se taky dostal ke cloudu.

Zmiňuješ cloud, ten byl také tvou vstupenkou na největší cloudovou konferenci AWS re:Invent do Las Vegas. Jak ses na takovou akci dostal?
Vloni jsem začal pracovat s AWS cloudem, protože jej zákazník používá na svém projektu. Při vyhledávání AWS služeb jsem natrefil na tuto akci. Zaujal mě obsah, tak jsem se zeptal, jestli je možnost jet – a byla.

Jaká byla atmosféra a co jsi zažil?
Atmosféra byla přátelská. Všichni ti chtěli pomoct, abys měla zážitek co nejlepší. Překvapil mě přístup přednášejících, kteří sdíleli jak své úspěchy, tak i neúspěchy. AWS zákazníci do detailu prezentovali své architektury, co se jim nepovedlo a co by dnes udělali jinak. Zaměstnanci AWS zase vedli praktické workshopy, kde sis mohla reálně osahat nové technologie. Ochotně poradili, když za nimi člověk na konci přišel a chtěl něco probrat.

Jaký byl program?
Program si každý mohl sestavit sám. Za týden bylo v nabídce asi 2500 přednášek z různých oblastí cloudu. Někde se představovala nová technologie, jinde pořádal praktický workshop se zadáním nebo více technické diskuze developerů. Můj program se točil kolem dat, takže převážně Data Lakes, Amazon Redshift a podobně. Denně jsem stihnul tak 4 až 5 přednášek, některé trvaly i 3 hodiny. Bylo to obohacující a zároveň motivující rozvíjet se v cloudu více.

Co vtipného jsi zažil?
To byl hned první den, kdy jsem začal potkávat davy lidí a fronty. Byli tam lidé, kteří organizovali frontu – jeden človíček vepředu s cedulí „Tady je začátek fronty“ a o 30 metrů dál človíček s druhou cedulí „Konec fronty“. A když přišel další člověk do fronty, tak se posunul, aby se vědělo, kde končí fronta. O kus dál zase stál človíček, který říkal: „Fronta je moc dlouhá, tam už nemá smysl čekat.“ Navíc se muselo chodit ve správném pruhu. Vpravo se chodilo jedním směrem, vlevo jiným, uprostřed chodili lidi, kteří potřebovali tam i tam. Neexistovalo, že by člověk šel jiným směrem. To už tam pro tyto případy stál další človíček, který by ho upozornil, kterým směrem má chodit. Mravenčí organizace byla propracovaná.

Měl jsi AHA moment?
Když prezentovali určitá nejlepší řešení, která používáme taky. Potěšilo mě, že to děláme dobře.

Když se ohlédneme zpátky, jaké byly tvé IT začátky?
Studoval jsem střední školu, která byla kombinací ekonomie a informatiky. Na výšce jsem pokračoval v IT a pak jsem šel do Tieta, kde budu letos už 10 let. Stále mě to tady baví a nejvíce oceňuji, že si můžeš vybrat práci na tom, co tě zajímá. Pokud tě to přestane bavit, je tu spoustu dalších možností, takže můžeš dělat něco jiného.

Co děláš, když vypneš PC?
Rád sportuji, takže poslední dobou běhám a přes zimu chodíme hrát s kolegou squash. Když mám volný čas, také rád cestuji. Ideálně kombinuji odpočinek a aktivní vyžití.

Kde a kdy tě můžeme potkat?
Ukážeme si, jak je možné díky cloudovým technologiím ve velice krátkém čase vyvinout datový sklad společně s Business Intelligence platformou, která poskytuje širokou škálu “data insights” ve formě dashboardů. Naše řešení je postaveno na top technologiích, které v současnosti hýbou data/BI scénou, mezi které patří: Snowflake, Dataiku Data Science Studio, AWS nebo Apache Superset. To vše v malém “cross-functional” týmu distribuovaném napříč Evropou, který se snaží pracovat agilně s využitím metodologie Kanban.

Článek “Naše řešení je postaveno na top BI technologiích,” říká Tomáš Sobotík se nejdříve objevil na Vývojářem kdekoliv.

Expanze do ČR 

Postupem času se Tieto rozrůstalo a ze Skandinávie začalo expandovat do dalších zemí. Firemní centrála po důkladné analýze vyhodnotila Moravskoslezský kraj jako region s vysokým potenciálem. Zohledněny byly především demografické, ekonomické a logistické faktory. Region okolo Ostravy čítá několik milionů lidí, pyšní se desítkami kvalitních škol a má strategickou polohu poblíž Slovenska a Polska. Výhodná je i kulturní a geografická blízkost k severským státům. V roce 2004 tak Tieto vstoupilo do Česka jako firma, která tu původně zaměstnávala okolo padesátky lidí. Dnes jich je přes 2 600 a Tieto má pobočky i v Brně, Olomouci, Zlíně nebo Liberci. 

Výsledky práce expertů ze společnosti Tieto Czech jsou vidět napříč světadíly. Její zaměstnanci se například podílejí na řízení dřevozpracujících továren po celém světě, od jižní Ameriky přes Evropu až po východní Asii. Díky tomu je více než 60procentní pravděpodobnost, že jakýkoli papír, který se člověku dostane do ruky, prošel právě softwarem Tieto. 

Služeb Tieto využívají i města a obce, kterým společnost pomáhá s digitalizací. Lidé mohou díky Tieto přes internet snadno prodat či koupit auto, registrovat ho nebo například podat žádost o řidičský průkaz. Podle ředitele firmy Tieto Czech Petra Lukasíka tkví budoucnost Moravskoslezského kraje i Tieto v posunu k hi-tech oborům s vysokou přidanou hodnotou, jako je například biomedicína, materiálové inženýrství či informační technologie. 

Tieto se také angažuje ve vzdělávání a do českého prostředí vnáší prvky inspirované finským vzdělávacím systémem, který patří k nejlepším na světě. Místním školám firma pomáhá rozvíjet talenty, a to aktuálně především v rámci programovacích kurzů nebo interaktivních workshopů o kritickém myšlení. V současnosti pracuje pro Tieto Czech na dlouhodobé stáži 150 studentů. 

Tieto v číslech 

Tieto Czech může nabídnout i další zajímavá čísla. V průběhu patnáctileté historie firmou prošlo bezmála 6000 lidí. Aktuální počet zaměstnanců je 2 600, což z firmy činí jednoho z největších IT zaměstnavatelů v Česku. Z toho 21 procent představují ženy a 12 procent cizinců. Téměř třetina současných zaměstnanců ve firmě pracuje déle než deset let a 40 z nich je v Tieto od úplného počátku. Jen za letošní rok Tieto zaměstnalo 414 nováčků. Průměrný věk všech zaměstnanců je 35 let. 

Tieto korporace sídlí ve Finsku a zaměstnává zhruba 15 000 expertů ve 20 zemích světa. Obrat společnosti činí zhruba 1,6 mld. eur a její akcie jsou kotovány na burzách NASDAQ v Helsinkách a Stockholmu. 

Článek 15 let společnosti Tieto Czech: Od firmy s  padesátkou zaměstnanců k  jednomu z  největších IT zaměstnavatelů v  Česku se nejdříve objevil na Vývojářem kdekoliv.

Do soutěže se přihlásilo celkem 68 projektů z 20 zemí Evropy, přičemž do závěrečného finále postoupilo 16 z nich. Řešení firmy Tieto bylo oceněno mezi čtyřmi nejlepšími projekty v kategorii Nejinovativnější sdílené IT služby. Takzvaný Public Service Catalogue pro VRK vyvinul v rámci programu digitalizace finské státní správy (KaPa) tým z poboček Tieto Czech a Finland. Jedná se o aplikaci, která komplexně zastřešuje všechny úřady státní správy ve Finsku.  

V praxi to vypadá tak, že každý úřad má v Public Service Catalogue svou záložku se všemi potřebnými informacemi, ať už se jedná kupříkladu o registr vozidel, matriku, nebo třeba patentový či katastrální úřad. „Naše aplikace je vlastně takovou páteří státní správy, matkou, u které se sbíhají všechny informace. Uživatelsky je to velmi přívětivé rozhraní, protože obyvatel Finska najde vše potřebné pohodlně na jednom místě,“ vysvětluje Petr Lukasík, generální ředitel firmy Tieto Czech, a jako příklad udává potřebu změny trvalého bydliště. Aplikace zájemci ukáže, co má v takovéto životní situaci udělat – na jaký se má vydat úřad, kde tento úřad sídlí nebo jaké dokumenty k úspěšnému vyřízení žádosti potřebuje. Samozřejmostí je i získání všech potřebných kontaktních informací, jako je telefonní kontakt, webová stránka, papírové formuláře ke stažení, otevírací doba, nejbližší zastávka MHD, ověření dostupnosti pro tělesně postižené apod. Součástí aplikace je i rozhraní pro úředníky, kteří službu poskytují a mohou nepřetržitě editovat všechny údaje a data.  

Technicky se jedná o velmi náročné řešení, protože ve hře je velké množství subjektů, jejichž data je potřeba logicky integrovat. Aplikace významně podpořila Finsko na jeho cestě k digitální budoucnosti. Na kontě má miliony využití denně ze strany finských obyvatel, soukromých společností i institucí. Aktuálně se zdá, že by se tato moderní a flexibilní aplikace mohla stát inspirací i pro některé další státy EU.  

Článek Řešení firmy Tieto patří mezi 4 nejinovativnější IT řešení v Evropě roku 2019 se nejdříve objevil na Vývojářem kdekoliv.

Projekt sestával z několika dílčích částí. Nejprve bylo nutné převést původní webové stránky pod správu Tieto. Čeští vývojáři pak vytvořili nový webový e-shop s vybraným sortimentem společnosti FläktGroup, který teď mají ve správě. Na starosti měli veškeré aplikační funkcionality webu včetně jeho grafické úpravy a integrace s objednávkovým systémem. Počet produktovych variant v katalogu dosahuje bezmála sta tisíc. E-shop je momentálně dokončený a plně funkční pro švédský trh.  

Podle požadavků zákazníka český vývojářský tým také implementoval nový specializovaný produktový systém Censhare, který představuje kompletní dokumentaci všech produktů zákazníka – eviduje především jejich parametry, jsou v něm ale uloženy i servisní listy výrobků, informace o náhradních dílech nebo životním cyklu produktu, včetně obrazového materiálu. Tento systém celkově obsahuje téměř půl milionu položek. 

Článek Tým Tieto dokončil nový e-shop pro jednoho z  největších světových výrobců klimatizace a vzduchotechniky. Nabízí sto tisíc produktových variant a 16 tisíc produktů. se nejdříve objevil na Vývojářem kdekoliv.

„V provozních datech aplikace můžeme najít náznaky toho, že se schyluje k potížím, dříve než k nim reálně dojde. Díky těmto analýzám pak máme možnost zamezit výpadkům kritických elektronických aplikací společností, pro které je jejich kontinuální běh zásadní. Příkladem mohou být třeba aplikace v bankách, nemocnicích nebo výrobních podnicích,“ uvádí Petr Lukasík, šéf firmy Tieto Czech. 

Tohoto řešení využívá jedna z největších švédských pojišťoven Folksam. Pracuje s aplikacemi, které uživatel potřebuje mít neustále dostupné – až už se jedná o digitální služby pro zákazníky, či interní aplikace pro zajištění klíčových procesů, kupříkladu zpracování pojistných událostí. Odborníci ze společnosti Tieto Czech pro zákazníka zajišťují prediktivní analýzy na úrovni aplikací i byznysových procesů.  

Na aplikační rovině tým Tieto pracuje s daty, jako je například počet uživatelů využívající aplikaci, počty přihlášení k ní, odezvy aplikací nebo chyby v nich. Na byznysové úrovni pak sbírá data o tom, jak probíhají samotné procesy. Příkladem může být zmíněné zpracování pojistné události – tedy jaké konkrétní akce se dějí, jak dlouho trvají a jak kvalitně jsou vykonané. „Všechna tato data, která jsme schopni zákazníkovi dodat, zvyšují jeho schopnost učinit rozhodnutí opřené o relevantní informace a adekvátněji tak reagovat na vzniklé situace. Data také umožňují rychleji odhalit incidenty – dokonce ještě dříve, než koncový uživatel vytvoří požadavek na service desku firmy,“ popisuje Petr Lukasík.  

Tyto chytré analýzy jsou realizovány automatizovaně pomocí machine learningu a jsou pro zákazníky viditelné on-line v reálném čase. Obsahují přehledné vizualizace sesbíraných dat a jejich analytiku. Chytrý monitoring zvyšuje dostupnost aplikací a nabízí zákazníkovi také vhled do výkonnosti firmy.  

Článek Tieto jde cestou inovací, machine learning pomáhá zákazníkům předcházet problémům se nejdříve objevil na Vývojářem kdekoliv.

Oscar Sosa González je Senior Database Specialist. V Tietu pracuje už několik let. Mě ale zajímá, jak se do Ostravy vůbec dostal. „Do Ostravy jsem se přestěhoval kvůli lásce,“ svěřuje se. „Žil jsem v Mexico City, ale rozhodl jsem se kvůli vztahu přestěhovat tady do Ostravy. Nevěděl jsem, kde budu pracovat, ale nakonec jsem objevil Tieto. Líbilo se mi, že je to mezinárodní společnost a nebyl tedy problém, že nemluvím česky.“ Ucházel se proto o pozici a po Skype pohovoru dostal práci. Pak už jen sedl na letadlo a přestěhoval se do Ostravy.

Když se zeptám, co se Oscarovi na Ostravě líbí, bez váhání odpoví, že zeleň a MHD. Nevěřícně kroutím hlavou. Ostrava není zrovna vyhlášená pro své životní prostředí. „Když to srovnáš s Mexico City, jsou tady všude stromy a trávníky.  A taky je tady bezpečno,“ dodává. Jako holka z malého města se musím smát, ale dávám mu za pravdu. Konec konců na hory to odsud taky není daleko.

Jak naše konverzace plyne, všimnu si, že ač je Oscarova angličtina výborná, občas mu do rozhovoru vklouzne české slovíčko. „Chodím na kurzy češtiny, které Tieto pořádá. Když jsem se sem přestěhoval, moc jsem se neučil, ale teď toho trochu lituju. Už jsem češtinu mohl umět,“ směje se. Přiznává, že češina není vůbec lehká, ale že se snaží. To si ověřím i o pár minut později, kdy kolem nás projde jeden z jeho kolegů a z Oscara vypadne české sprosté slovo. Vzápětí se stydlivě omlouvá. „Sprostá slova mě kolegové učí nejradši,“ směje se. Když se čeští kolegové baví jen mezi sebou, je mu trochu líto, že se nemůže zapojit, ale co se týče práce, s angličtinou si hravě vystačí.

Ale ne všechno je prý v Ostravě tak růžové. Kdo někdy poznal kohokoliv z Jižní či Střední Ameriky, ví, že jídlo je velkou součástí jejich života. A Ostrava prý v tomto oboru zrovna nevyniká. „Jídlo není špatné, ale obchody jsou otevřeny hrozně krátce. Když mám hlad třeba ve dvě ráno, žádný obchod není otevřený,“ zlobí se naoko Oscar. V tom mu musím s úsměvem přitakat. Kdo nechce hranolky ze Stodolní, moc si toho v Ostravě v takovou dobu nekoupí.

Když už se bavíme o Stodolní, ptám se Oscara, kam se chodí bavit. Prozradí mi, že i když rád zajde do klasické hospody, nejradši chodí na setkání s ostatními expaty. „Každý čtvrtek se scházíme a bavíme se o všem možném. Každý je vítaný, atmosféra na našich srazech je docela jiná než v klasické české hospodě. Tam se každý trochu straní. Navíc Češi se moc v angličtině nechtějí bavit.“

S Oscarem se bavíme ještě dlouho. Povídáme si o tom, jak má super pracovní tým i o tom, jak se Tieto za dobu jeho působení změnilo. Nakonec si vyměníme kontakty a rozloučíme se. O pár dní později mluvím s dalším Tieťákem. Když se ho zeptám, jak se do Tieta dostal, odpoví mi, že chodí na čtvrteční setkání s cizinci, kde si procvičuje angličtinu. Prý tam chodí jeden Tieťák, který ho tak trochu naverboval. To už nedokážu skrývat své pobavení, protože vím, že to mohl být jedině Oscar. Oscar, the mexican guy.

Článek Z Mexika do Ostravy aneb Jak se u nás žije expatům se nejdříve objevil na Vývojářem kdekoliv.

Co je náplní tvé práce v Tietu?

Dělám na Business Intelligence oddělení správu serverů pro jednu z největších finančních skupin ve Finsku. Dostal jsem na starosti projekt, který řeší například transakce. Já se od počátku zabývám nastavením, preinstalačními tasky a bezpečností. Taky se starám o komunikaci mezi týmy, aby instalace, kterou si klient objednal, proběhla hladce.

Stal ses zaměstnancem měsíce. Čím si to vysvětluješ?

Ani nevím, jak se to povedlo. V mém týmu pracuje spousta lidí na 100 procent, ale já pracuju v novém prostředí, na kterém je vidět postup nejvíce a dá se na tom “vyřádit”. Řekl bych, že mě nominovali proto, že si někdo všiml, co jsem dělal a klienti byli spokojeni.

Co vlastně pro klienta děláš?

Pracuji v prostředí, které má 20-30 serverů a je rozděleno na více druhů. Jedno je testovací a jedno produkční. Já jsem tam nainstaloval veškeré prerekvizity, balíčky, síťové disky, doporučil jsem klientovi, jak by měl fungovat monitoring a co vlastně monitorovat, spolupracoval jsem s našimi konzultanty. Pomáhal jsem při instalaci celého systému, přebral od nich nějaké informace a z velké části to teď klientovi pomáhám ladit a debugovat.

Také se pro něj snažím vyvíjet nové věci. Například teď pracuji na programu, který bude schopen prostředí startovat a zastavit, bude umět zjistit, v jaké kondici aktuálně je. Prostředí by mělo být vysoce dostupné, takže se starám i o to, aby vysoce dostupné zůstalo. Dohlížím na to, aby se sladily týmy, a komunikuji s manažery, aby věděli, v jaké je teď projekt fázi.

Co plánujete do budoucna?

Už jsme dokončili instalaci první větve systému a nyní pracujeme na novém řešení pro jejich serverovny. Chceme, aby když například vypadne elektřina v jedné serverovně, tak abychom mohli kompletně pracovat ze serverovny druhé. Také jsem navrhnul klientovi nějaké další vylepšení systému, například jsme se se bavili o vysoké dostupnosti disku. Do budoucna se bude jednat hlavně o běžnou údržbu systému.

Nicméně toto není jediný projekt, na kterém pracuji. Dělám i různé automatizace a schedulery. Teď jsem například napsal pro klienta program, aby úkony, které se musí udělat, byly přehlednější. Klientovi se to zalíbilo, takže pro něj budeme dělat druhou verzi. Plus spolupracujeme se třetí stranou na vývoji aplikace. Mám i pár dalších nápadů.

Kde bereš inspiraci pro všechna vylepšení, která děláš?

Ono to většinou vyplyne samo z praxe. Je mi z fungování systému jasné, že kdyby k němu přišel někdo jiný, tak nebude vědět, co dělat. A budou z toho problémy. Proto jsem si říkal, že by bylo fajn napsat skript, který procesy zautomatizuje. Taky vycházím z předchozí praxe.

A jaká je tvoje předchozí praxe?

Před Tietem jsem pracoval tady v Ostravě a pak v Praze. V Ostravě jsem dělal nejdříve na technické podpoře a potom správce systému, vedoucího obchodního oddělení a vedoucího webcentra. V Praze jsem pracoval pro webhostingovou firmu a potom jsem přešel do firmy, která dodává rezervační systémy pro aerolinky. Tam jsem dělal v podstatě DevOps.

Když jsem nastoupil do Tieta, pracoval jsem nejdříve pro více klientů. Pak ale přišel tento projekt a kluci z týmu už měli svoje úkoly rozebrané a nestíhali by spravovat další prostředí, tak jsem se toho ujal.

Článek Mám spoustu nápadů, když je čas, snažím se na nich pracovat, říká Matěj Baloga, zaměstnanec měsíce se nejdříve objevil na Vývojářem kdekoliv.

Osobně jsem se na Summit těšil, program avizoval zajímavé přednášky, workshopy a řečníci byly z řad opravdu povolaných. Ti kdo z povzdáli sledovali zrození termínu DevOps a kladl si otázku, co to vlastně je ten DevOps, určitě přišli na své a dostali nejednu odpověď. Když jsem se před časem bavil s jedním vývojářem na téma DevOps, zaskočily mě jeho slova, „DevOps není nic jiného, než hodit zodpovědnost za provoz serverů na vývojáře, jako kdybychom neměli dost své práce“. Bohužel jsem toho kolegu na Summitu nepotkal, určitě by odcházel s jiným názorem.

Dalším důležitým termínem v dnešním světě IT je samozřejmě Public Cloud, který měl na DevOps Summitu nezastupitelnou roli. Jsem člověkem, který si pamatuje rozporuplné hádky kolegů, kteří Public Cloud odepsali už v jeho vzniku a stáli za názorem, že nikdo své data nedá někam, kde je nemá pod kontrolou. Dnes je rok 2019 a Public Cloud patří mezi nejžádanější a nejrozšířenější celosvětové služby.

DevOps Summit odstartoval svou první přednáškou Paul Ahlgren na téma „Budoucnost AWS ve veřejném cloudu“. Paul patří mezi ostřílené řečníky, kteří jsou zvyklí na velká pódia a mají opravdu co říci. Přednáška se dotkla historie firmy Amazon, kterou jistě není třeba představovat a její současností jako lídra v Public Cloudu sektoru. Pokud bych se chtěl na chvíli zastavit nad konkrétními čísly, určitě stojí za zmínku, že v roce 2006 Amazon ve svém cloudu přišel na trh se 3 službami a dnes jich nabízí přes 200. A jak Paul vidí DevOps? DevOps je pro něj určitá kultura nad nástroji, kde jsou zapojené všechny zainteresované strany. Musím říct, že u řečníku jako je Paul začínám přemýšlet stylem, co by šlo v mém okolí dělat lépe, co by pomohlo lidem kolem mě a co v tom můžu udělat já konkrétně. Opravdu výborný start.

David Karban z firmy wf tech, s.r.o. měl druhou přednášku pod názvem AWS infrastructuktura v 15 minutách. David svou přednášku pojal jako modelovou situaci, kde jsme si představili malou IT infrastrukturu na které provozujeme určitý počet služeb a využíváme k provozu cca 69 configuration items (konfiguračních položek). Jednoho dne vzejde od vývojářů myšlenka s prosbou:  „potřebujeme vytvořit testovací prostředí a prosíme co nejrychleji jak jen to je možné“. Začnu počítat kolik mi taková úloha zabere času, zda mám vůbec výpočetní kapacitu na provoz shodného prostředí, které budu provozovat paralelně s produkčním atd. Pokud však provozuji své servery v prostředí AWS cloudu, dostává příprava testovacího prostředí úplně jiný rozměr a můžeme si zde představit nový přístup pro stavbu infrastruktury: Infrastructure as code. Infrastruktura jako kód je skutečně revoluční změnou, která umožňuje kompletně zrekonstruovat celý funkční systém z repozitáře se zdrojovými kódy, zálohami aplikačních dat a surové výpočetní kapacity. V přednášce byly představeny nástroje jako Cloudformation, Terraform, jejich výhody či nevýhody a nakonec vyšel čas na praktickou ukázku řešení našeho požadavku pomoci přístupu Infrastruktura jako kód.

The power of severless byl název třetí přednášky, které se ujal Tomáš Papež z firmy Kiwi. Tomáš v úvodu představil samotnou firmu Kiwi a zmínil určitá čísla, která mohou ledacos prozradit o robustnosti provozovaného systémů, průměrně 100 000 000 vyhledávacích dotazů denně, průměrně 35 000 prodaných sedadel denně apod. Systémy společnosti Kiwi využívá mimo běžně vývojářské nástroje jako Docker či Kubernates právě serverless computingu postavených na AWS Lambda. V přednášce byly zmíněné výhody, nevýhody serverless přístupu a nechyběla ani technická ukázka AWS Lambda, která demonstrovala intengraci funkcí s platformou Slack.

Čtvrtá přednáška Petra Kubeše (firma ALEF Nula) představila produkt NetApp Kubernetes Service. Kubernetes je open-source nástroj, pomáhající spravovat spouštění kontejnerů napříč clustery výpočetních uzlů. Myslím si, že vývojářům není nutné Kubernetes nějak zvlášť představovat. Společnost NetApp uvedla na trh Kubernates platformu jako službu. která umožňuje kombinovat další cloudové služby a tím nechat vývojářům volné ruce k jejich práci, aniž by se museli starat o potřebnou infrastrukturu. Určitě bych vyzvednul na této službě přenositelnost aplikací v multicloud prostředí (AWS, Azure, Google Cloud či on-premises). Samozřejmě nechybělo opět demo zprovoznění Kubernetes clusteru.

Následná přednáška DevOps nástroje pro AWS patřila mezi ty, na které jsem se vysloveně těšil. Od  této přednášky jsem si sliboval větší pochopení DevOps kultury, tedy spojení lidí, procesů a technologií za cílem doručení kvalitních služeb a produktů zákazníkům. Petr Klozík z firmy Tieto patří mezi odborníky, kteří své práci nejen rozumí, ale umí o ní také smysluplně mluvit. Hned na druhé straně své prezentace Petr ukázal souvislost mezi životním cyklem aplikace a DevOps procesy. Petr nechal nahlédnout “pod kapotu” Tieto know-how a v každé fázi životního cyklu aplikace uvedl nástroje, které používají konkrétní týmy pro svou práci, aby doručili svému zákazníkovi co potřebuje a to ve stanoveném čase a v patřičné kvalitě.

Tieto společnost mezi řečníky vyslala dalšího zkušeného borce, Davida Mončku. Přednášku pod názvem Terraform – Start up továrna pro vaše nápady pojal velice odlehčeně. Část přednášky byla věnována základním termínům a pojmům z oblasti serverless computing. Následně David prezentoval jakým zbůsobem můžeme postavit aplikaci komunikující s externím API. Investujete na Zonky a hledáte zajímavé investice? Po této přednášce už není těžké vytvořit aplikaci, která vás bude informovat o vámi zajímavých investicích přímo na mobilní telefon.

Předposlední přednáškou Summitu s názvem Production-ready Kubernetes-based platforms on AWS patřila Markovi Bartíkovi z firmy Revolgy. Firma Revology se specializuje na Cloud prostředí a pomáhá svým zákazníkům nastartovat či přenést jejich aplikace do Cloudu. Z Markového projevu jsem vypozoroval, že dělá to co ho opravdu baví a přednášku věnoval jeho zkušenostem s platformou Kubernetes. V přednášce byly zmíněné také nejčastější problémy s kterými se zákazníci setkávají během provozu svých aplikací před migrací do Cloudu a jak tyto problémy eliminuje nasazení Kubernates služby v cloudovém prostředí.

Čas na konferenci se nachýlil a už nás čekala poslední přednáška Jenkins & AWS Spot Instance: Cost effective CI/CD solution Martina Stiborského ze společnosti Zonky. Musím se přiznat, všechny přednášky byly tak hutné a nabité informacemi, že jsem se rozhodl konferenci opustit a oželet poslední přednášku, kterou bych zřejmě ani nedokázal plně vnímat, za což se Martinovi omlouvám.

DevOps Summit nabízel mimo hlavního přednáškového bloku také tři workshopy: Soutěžní programování – Nejtěžší algoritmy světa s Tomášem Kytlicou, Infrastruktura jako kód s Lukáš Ruckým a  IT infrastruktura v Azure – laboratoř reálného prostředí s Ondřejem Vaclavů. Vzhledem k tomu, že se ve své kariéře věnuji Windows Serverům a služeb postavených na platrormě Windows, rozhodl jsem se pro workshop Microsoftího Azure. Prostředí Azure mi není úplně cizí, už jsem v něm provozoval několik virtuálních severů, ale byl jsem zvědav jakým způsobem s Azure pracuje tým v Tieto. Lukáš připravil scénář nasazení menšího prostředí webové aplikace. Přestože se jednalo o malé prostředí i toto prostředí obsahovalo ne úplně snadně realizovatelné požadavky, jako je vysoká dostupnost aplikace provozovaná ve dvou nezávislých regionech. V takových případe vstupují „do hry“ virtuální servery, load balancery či traffic manager. Pomoci přístupu infrastruktura jako kód si každý účastník mohl tuto infrastrukturu v Azure nasadit a také nasimulovat výpadek aplikace v jednom z regionů.

Když se ohlédnu zpět, tak celá akce byla opravdu profesionálně připravena a klobou dolů před všemi, kteří se na akci organizačně podíleli. Organizátorem DevOps Summitu byla firma Tieto patřící v Moravskoslezský kraji mezi nejvýznamnějším zaměstnavatele regionu. DevOps Summit pro mě nebyly jen přednášky či workshopy, ale také prostor setkání se zajímavými lidmi a hlavně přáteli či kolegy, které jsem i několik let neviděl a mohl je potkat právě zde. Těším se na další ročník!

Článek Radek Šlachta: DevOps Summit, výjimečná akce pro každého IT profesionála se nejdříve objevil na Vývojářem kdekoliv.

Jak se stane, že americký odborník na IT skončí v Ostravě?

Posledních 10 let jsem do Česka často jezdil a opravdu jsem si zamiloval místní životní styl, kulturu i lidi. Přestože je to na hony vzdálené tomu, na co jsem byl zvyklý ve Státech, myslím, že to je pro mě v současné době správná volba.

Pracoval jsi v Silicon Valley a můžeš srovnávat: Jaké jsou hlavní rozdíly mezi tamním IT podnikem a společností Tieto z profesního i kulturního hlediska?

Životní styl tam a tady se samozřejmě značně liší. Přestože vám na obou místech garantují rovnováhu mezi pracovním a osobním životem, ve Státech to většinou není možné. Tieto podle mě v tomto ohledu vyčnívá. Na jednu stranu nabízí velice náročnou práci, která uspokojí každého profesionála v oblasti IT, ale také vám dovolí vydechnout po dlouhém pracovním dni a jednoduše relaxovat. Můžete si odpočinout v jedné z mnoha společenských místností v budově nebo se jít nadýchat čerstvého vzduchu na terasu. Ale není to jen o pracovních podmínkách, ale také o možnosti někdy nechat práci v kanceláři, což je velké plus. Nechci však Silicon Valley nijak hanět, protože je to také skvělé místo pro práci. Některé společnosti nabízejí bezplatnou péči o děti, služby prádelny, obsluhu a stravování. Pak si ale uvědomíte, že všechny tyto výhody jsou tu proto, abyste mohli žít v kanceláři. A to se potom o skutečné rovnováze mezi pracovním a osobním životem nedá mluvit.

Můžeš být konkrétnější? Co tě na skandinávské podnikové kultuře fascinuje?

Je to možnost užívat si přírodu a vše kolem vás. To je alespoň pro mě něco, co mi umožňuje řešit stresující případy, relaxovat a uvažovat jasněji. Zjistil jsem, že neustálý spěch nebo nepřetržitá práce mohou být kontraproduktivní. Díky odstranění stresujících překážek, které s sebou nese práce v oblasti IT či v jakémkoli jiném oboru, mohou týmy pracovat soudržněji. Musím také připustit, že mi chvíli trvalo, než jsem si na tento styl práce zvykl. Ve Státech jsem používal jiné metody a někdy může být těžké vypnout a relaxovat.

Rovnováha mezi pracovním a osobním životem – je to mýtus, nebo skutečnost?

Jak už jsem zmínil výše, většinou to pro mě byla spíš iluze. Skutečná rovnováha mezi pracovním a osobním životem tak, jak ji chápu já, je o schopnosti oprostit se od práce bez lítosti a obav, s vědomím, že váš tým vás podporuje a pracuje s vámi. Všichni potřebujeme zaměstnání a ve většině případů trávíme v práci více času než s rodinami. Podpora nám proto umožňuje úspěšně dosáhnout rovnováhy mezi pracovním a osobním životem.

Řekni nám něco o Ostravě jako městě a regionu. Dokážeš si představit, že bys tu strávil celý život?

Stručně řečeno: ano. Můžu a rád bych tu strávil zbytek života, nicméně mám v plánu stále se vracet do Států a navštěvovat i další místa ve světě. Mohu však upřímně prohlásit, že prozatím to tu rozhodně vnímám jako domov.

Co se ti na tomto regionu nejvíc líbí? Máš oblíbená místa, kde trávíš víkendy nebo večery?

Co se nočního života týče, stále hledám, co se tu dá dělat. Baví mě například sbírat houby (nikdy bych si nemyslel, že něco takového řeknu). Také rád chodím do přírody. Ještě nemám kolo, ale pracuji na tom. Baví mě i golf, tenis a jen tak odpočívat a poslouchat jazz. Ještě jsem nenašel místa, kde by se to dalo dělat, ale hledám.

Článek Ze Silicon Valley do Ostravy se nejdříve objevil na Vývojářem kdekoliv.